|
Zřízení nemocnice v Poděbradech bylo velkým cílem Františka Boučka. Věnoval tomu mnohaletou snahu. Po příchodu do Poděbrad převzal 200 zl., které odcházející chirurg Loeffler pro budoucí zřízení nemocnice složil. Šestnáct let pořádal zábavy a tomboly a výnos ukládal k tomuto účelu. V roce 1848 gardisté požadovali pušky a požadovali po vrchním Otrubovi, aby jim vydal peníze uložené na zřízení nemocnice v panské pokladně (knížka spořitelní). Vrchní Otruba jim vyhověl. František Bouček se potom pět let snažil o úhradu těchto peněz. Nakonec dosáhl soudního rozhodnutí, že obec musí peníze vrátit. Protože ale peníze neměla, musel být prodán kus lesa. Při prodeji se ale ztratila částka, která převyšovala uspořenou částku. Dr. Bouček neměl s prodejem nic společného, ale bylo mu to vyčítáno, že připravil obec o les. Dne 18.8.1857 byla nemocnice o devíti lůžkách
zřízena nákladem 1700 zl. Byla darována městu, ačkoli se o její
zřízení nijak nezasloužilo. Město se zavázalo přispívat na provoz
nemocnice pouze dvěma sáhy dřeva ročně.
František Bouček se musel
o provoz nemocnice postarat sám. Nemocnice byla první nemocnicí v
okrese (v Nymburce a v Městci Králové byly nemocnice zřízeny až v
devadesátých letech). |
|
koupě domku 94/2 |
810.00
|
|
V roce 1862 požádalo město Poděbrady, aby nemocnice získala statut veřejné nemocnice. Okresní úřad žádost po dlouhé administrativě zamítl s tím, že nemocnice se hodí „zu einer gut verwrtbaren Lokalanstalt“ (za dobře použitelnou místní instituci). V roce 1871 žádá hejtmanství o zprávu, jak je Dr. Bouček kontrolován při hospodaření v nemocnici. Městská rada odpovídá: „nepozůstává dosud žádná nadační listina, jelikož žádosti za uznání za veřejnou nemocnici vždy k odmítnutí přišly. ... Celou správu tohoto ústavu vede p. dr. Bouček sám a předkládá vždy ročně přehled tam ošetřovaných nemocných, kdežto dlužné částky od dotyčných obcí se vymáhají. Dle ročního přehledu za r. 1871 byl celý příjem zl. 617.25, vydání zl. 309.90, zbývá tedy přebytek 307.25 a ty požadavky v restu se nacházejí. Koncem roku 1871 obnášejí resty zl. 590.75. Z přebytků zaplacených udržuje se stavení a opatřují se nové předměty inventární.“ Nemocnice stěží financovala vlastní provoz, v důsledku nezaplacení poskytnuté péče byla víceméně v deficitu. |
| V nemocnici se o pacienty staraly řádové sestry v té době nově ustavené Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka. Kongregace byla ustavena 6.1.1856 při kostele sv. Bartoloměje v Praze sestrami Marií Xaverií a Annou Dulcelinou Plaňanskými (z Kolína) a jejich přítelkyní Františkou Johannou Grosmannovou (z České Lípy), která se stala první představenou. Řádové sestry později působily i v nově založených lázních v Poděbradech.
|
