Hrozí nám zásah balistickou raketou?

Úvod

Proliferace jaderných, biologických a chemických zbraní (NBC – nuclear, ballistic, chemical weapons) a rostoucí schopnosti (dolet, přesnost navigace) raketových nosičů3 – balistických střel a řízených střel s plochou dráhou letu – vytvářejí nová rizika pro členské státy NATO a mění do značné míry bezpečnostní prostředí celého světa. Světové bezpečnostní prostředí se stává stále méně předpověditelné (i zpravodajskými prostředky) a tedy i kontrolovatelné. Prostředky hromadného ničení jsou stále více dostupné nejen pro státy, ale i pro nestátní subjekty1. Zvláště zřetelným důsledkem proliferace je rostoucí nebezpečí náhodného, neoprávněného nebo záměrného útoku balistickou raketou středního a dalekého doletu.
Někteří evropští politikové i naši publicisté se pokoušejí rizika napadení balistickou střelou zpochybňovat nebo bagatelizovat. Objevují se tvrzení o „neexistujícím nebezpečí“, nebo se uvádí, že „rizika jsou zanedbatelná“.
Tito autoři však nikde neuvádějí, oč svá tvrzení opírají a z jakých údajů bagatelizace rizik vyplývá. U nás prozatím, pokud vím, nebyly argumenty detailně uvedeny a v závěrečné části je proveden jejich souhrn. Úvahy o potřebě vybudování NMD vycházejí z relevantních údajů (viz dále), podle nichž kritický okamžik ohrožení (vážného vyhrocení mezinárodní situace) může nastat po roce 2005 2.
Tento text shrnuje informace z různých otevřených zdrojů a pokouší se o popis problému a možnosti jeho řešení. Potřebujeme nalézt správný odhad možných a odhad pravděpodobných rizik a vyvodit z nich přiměřené politické závěry.

_________________________________________________________________


 Jaký je postoj NATO?

Strategický koncept NATO schválený na summitu ve Washingtonu na jaře v roce 1999 uvádí:
22. Šíření jaderných, biologických a chemických zbraní a jejich nosičů je předmětem vážného znepokojení. Přes vítání pokroku v posílení mezinárodního režimu nešíření, hlavní výzvy ohledně šíření zůstávají. Aliance zjistila, že šíření může existovat navzdory úsilí o jeho prevenci a může vytvářet přímou vojenskou hrozbu obyvatelům aliance, jejímu území a silám.
Některé státy, včetně těch na okraji NATO a v dalších regionech, prodávají, osvojily si, nebo se pokoušejí si osvojit jaderné, biologické a chemické zbraně a jejich nosiče. Komodity a technologie, které by mohly být využity k výrobě těchto zbraní hromadného ničení a jejich nosičů se stávají více dostupné, protože odhalování a prevence ilegálního obchodu s těmito materiály a know-how je nadále obtížná. Neoficiální struktury prokazují potenciál vyrábět a používat některé z těchto zbraní.
23. Globální šíření technologie, jež může být využita k výrobě zbraní, může vyústit ve vyšší možnosti sofistikovaných vojenských kapacit, umožňujících vývoj vysoce kvalitních útočných a obranných protileteckých, pozemních a námořních systémů, naváděných střel a dalších vyspělých zbraní. Kromě toho oficiální a neoficiální struktury se mohou pokusit zneužít vzrůstající důvěry aliance v informační systémy prostřednictvím informačních operací určených k narušení těchto systémů. Mohou se pokusit využít strategie tohoto druhu k překonání převahy NATO v tradiční výzbroji.
53. To jmenovitě znamená:
– že obranná pozice aliance musí být schopna patřičně a účinně čelit rizikům spojeným s šířením zbraní NBC a s jejich nosiči, jež rovněž představují potenciální hrozbu pro obyvatelstvo, území a síly spojenců. Je zapotřebí vyvážená směs sil, schopností reakce a posílených obranných zařízení;
56. Postoj aliance v oblasti obrany vůči nebezpečí a možným hrozbám šíření jaderných, biologických a chemických (NBC) zbraní a jejich nosičů se musí dál zlepšit, včetně práce na raketové obraně. Vzhledem k tomu, že síly NATO mohou být vyzvány k operacím mimo hranice NATO, schopnost čelit nebezpečí šíření se musí vyznačovat pružností, mobilitou, rychlou rozmístitelností a odolností. Politická linie výuky, plánování, výcviku a cvičení musí rovněž připravit alianci k odstrašení a k obraně proti použití zbraní NBC. Cílem je postupovat tak, aby se zmenšila operační zranitelnost vojenských sil NATO při udržení jejich pružnosti a účinnosti, a to navzdory přítomnosti, hrozbě či použití NBC zbraní.

_________________________________________________________________


Jaký je postoj České republiky?

Vojenská strategie české republiky v prvé kapitole (Východiska) rekapituluje bezpečnostní rizika, mj.:
5. Násilné akce cizích subjektů (státní i nestátní) proti osobám zdržujícím se na území České republiky, majetku a jiným chráněným zájmům státu v mezinárodních mírových nebo humanitárních misích
(údery řízenými střelami středního a dalekého dosahu, případně údery skupiny nebo jednotlivého letounu proti důležitým objektům na teritoriu České republiky napadení státních a správních institucí a zařízení státu, zajetí větší skupiny občanů jako rukojmí.)
Obdobně hovoří i koncepce zahraniční politiky.

V bezpečnostní strategii České republiky jsme se přihlásili (v kapitole 2. Obranná politika) k dokumentu NATO těmito slovy:
B.
Česká republika se ztotožňuje s rozšířeným pojetím bezpečnosti formulovaným ve Strategické koncepci NATO a je připravena k plnění závazků, které vyplývají ze Severoatlantické smlouvy.


_________________________________________________________________

Jaké jsou možnosti zabránit šíření nebezpečných technologií a zbraní?

Jiná opatření?

Předně musí NATO bránit proliferaci posilováním tradičních opatření – omezování zbrojení, omezování exportu, vytváření bezpečnostních záruk – a zároveň věrohodnou schopností odvety odradit od použití a od dalšího vývoje případné šiřitele citlivých technologií a nosičů.
Kromě toho musí NATO v rámci opatření proti proliferaci a případnému napadení provádět řadu opatření ve svých ozbrojených silách. Znamená to změny v doktrínách, ve výcviku a ve velení. Znamená to také opatřit si strategické a taktické prostředky na obranu pro případ, že se proliferaci nepodaří zabránit.

 Smluvní opatření

NPT – Smlouva o nešíření jaderných zbraní
CTBT (Comprehensive Test Ban Treaty) – Smlouva o zákazu jaderných zkoušek 1996
Wassenaar Agreement – Smlouva o zákazu vývozu některých technologií a materiálů – (nahrazuje COCOM)
MTCR (Missile Technology Control Regime) – zákaz šíření raket s doletem nad 300 km.

Zatímco většina států tento smluvní systém podporuje a respektuje smluvní ujednání, zvětšuje se počet států, které tento smluvní systém odmítají nebo smlouvy obcházejí (Severní Korea, Irák, Irán – sice formálně přistoupily na NPT, ale zároveň některé informace nasvědčují, že aktivně usilují o získání jaderných zbraní a nosičů).
Dokonce lze konstatovat, že úměrně pokračujícím jednáním o redukci jaderných zbraní mezi USA a Ruskem roste počet států usilujících o získání NBC zbraní.

_________________________________________________________________

Jaké jsou technické možnosti států, které mohou případně někoho ohrozit?

 

Bezpečnostní situace na Blízkém Východě

Blízký východ redukoval po skončení studené války výdaje na zbrojení:

 

1985

1995

93 miliard USD

48 miliard USD

 

Blízký východ je však natolik vyzbrojen, že omezení výdajů na zbrojení se neprojevuje na bojových kapacitách. Průměrně se na blízkém východě investuje 8 procent GNP na zbrojení (zatímco evropský průměr je 2,8%). Taková situace znamená významné riziko jak pro blízkovýchodní státy navzájem, tak pro země mimo tento region, zejména roste riziko evropské zranitelnosti ze strany blízkovýchodních států a možnost ohrožení území USA.

Téměř všechny blízkovýchodní vlády vykazují jistý stupeň represivních tendencí. Některé mají sklon k podpoře terorismu. Další státy trpí vnitřními konflikty, které mohou vyústit do krize. Nezřídka hrozí teroristické útoky proti občanům třetích zemí žijících/pobývajících na území blízkovýchodních států nebo teroristické útoky mimo území (v třetích státech).

NBC zbraně na blízkém východě

Greater Middle East Proliferation Profile

Podle Institute for National Strategic Studies, Strategic Assesment 1995

Co mohou ohrozit?

  • Energetická zařízení a sítě (ropovody, elektrárny atd. v regionu)
  • Střely dalekého doletu ohrožují přímo území všech evropských států a USA


Zlotřilé státy – Rogue states

Do kategorie zlotřilých států bývají zařazovány Irán, Irák, Libye, Severní Korea, někdy též Sýrie a Pákistán.
Zlotřilé státy usilují o dosažení cílů, které odporují mezinárodnímu řádu a také zájmům Aliance, USA a NATO považují za největší překážku pro své snahy. Proto považují NBC zbraně a jejich nosiče za vhodné nástroje pro prosazování svých regionálních politických a vojenských ambicí. Chtějí tak překonat alianční přesilu v konvenčních silách. NBC zbraně a nosiče by jim měly posloužit k donucování sousedů a měly by odradit Alianci od zásahu v regionu.
Bylo by mylné domnívat se, že všechny výše uvedené státy se budou vždy chovat jako racionální hráči. Znamená to, že i kdyby se chtěl takový hráč vyhnout přímé konfrontaci se Západem, nelze vyloučit chování, které známe již z minulosti blízkovýchodního regionu: špatné odhady situace, zmatené chování, hazardní postupy.

F Exkurs o islámu

Přehled technických předpokladů a vybavení některých států:

F Irák
F Írán
F Libye
F
Severní Korea

Další státy disponující raketovými střelami:

USA
F Velká Británie
F
Francie
F Izrael
F Rusko
F Čína

_________________________________________________________________

Jaká jsou rizika pro Českou republiku? 10.

Česká republika je hraničním státem aliance. Předpokládáme-li možnost pacifické a atlantické orientace útoku, pak při atlantickém scénáři je území ČR ohroženo již raketami středního doletu, kterými disponuje celá řada států. Jde tedy v našem případě o riziko po technické stránce zcela reálné, jak ukazuje následující mapa.


Zdroj: Ballistic Missile Defense Organization, USA
Vyznačení doletu 1000, 2000 a 3000 km. Je zřetelné, že napřík
lad Francie se nemusí cítit ohrožena z Iráku nebo Íránu.

Raketami krátkého doletu je území ČR zranitelné například z území bývalé Jugoslávie.
Pro balistické střely s dalekým doletem se území ČR stává zranitelným v podstatě z libovolného místa v Asii a z území rozhodující části Afriky.
Při plánování obrany je prvním krokem analýza rizik.  Pokud vezmeme za relevantní východisko skutečnost, že riziko napadení balistickou raketou je zahrnuto v českých strategických dokumentech a že v tomto text uvedené argumenty tuto skutečnost nejen nepopírají, ale naopak potvrzují, můžeme konstatovat, že riziko je přítomné již v současnosti a v následujících letech poroste.
Druhým krokem při plánování obrany je úvaha, zda chceme riziko řešit politickými nebo vojenskými prostředky. Je zřetelné, že česká republika samostatně riziko v celé šíři nemůže řešit a proto musí přistoupit k politickým nástrojům – vyjednat poskytnutí protiraketové ochrany s aliančním spojencem – USA
8.

Může terorismus ohrozit území ČR?

Bezesporu pro ČR takové riziko existuje a není zcela nereálné – srovnejme například uzavření britské a americké ambasády v Praze kvůli předpokládanému teroristickému útoku dne 18. 2. 1999.
Již samotné umístění redakcí Radia Svobodná Evropa (RFE) v Praze může za jistých okolností způsobit notné antipatie u některých extremistických skupin, příčinou nenadálého útoku se může stát i drobná neopatrná poznámka v některém vysílání.
Nelze vyloučit, že „rozhněvané“ skupiny organisovaného zločinu v nějakém případě získají přístup k balistickým střelám a dojde k „neoprávněnému“ (nebo „neautorizovanému“) odpálení střely.

_________________________________________________________________

Mohou nastat takové okolnosti, že se riziko nasazení balistických raket opravdu uplatní?

 

Je politicky myslitelné, že někdo vědomě raketu odpálí?

Pro obecné posouzení rizik uveďme z nedávné minulosti několik příkladů bezpečnostních situací, které ilustrují, jak se mohou stát zdrojem napětí a vyústit do podobného útoku.

  • 1973 ropné embargo v důsledku arabsko-izraelského konfliktu, následné politické napětí
  • Arabsko izraelské války: 1948, 1956, 1967, 1970, 1973, 1982
  • Iránsko-Irácká válka
  • Válka v Perském zálivu
  • Teroristické útoky v Evropě a USA, později i v Rusku
  • Teroristické útoky proti občanům jiných zemí, kteří žijí nebo pracují na blízkém východě (útok na ZÚ USA v … )
  • Konflikt mezi Saudskou Arábií a Jemenem.
  • Maroko je stále ve válečném stavu s Polisariem, hraniční spory.
  • Občanská válka v Súdánu.
  • Boje nižší intenzity: Alžírsko, Bahrain, Egypt, Izrael, Irák, Libanon, Libye, Mauretanie, Maroko, Saudská arabie, Somálsko, Jemen.

Z některých těchto napětí se rodí extremistické skupiny, mnohé z nich násilného nebo teroristického charakteru.

_________________________________________________________________

Jaké jsou možnosti protiraketové obrany?

 

F Technické alternativy protiraketové obrany

V poslední době se probírá americký návrh na vybudování národní omezené protiraketové obrany – NMD (national missile defense), která by měla zajišťovat obranu amerického území (případně území spojenců) před omezeným útokem balistickými střelami záměrně odpálených „zlotřilými“ oponenty. Dalším účelem je obrana proti náhodnému nebo neoprávněnému odstartování rakety libovolného původu. Obrana je zaměřená především proti jaderným hlavicím, částečně biologickým nebo chemickým náložím. NMD nesouvisí se studenoválečným principem vzájemné zranitelnosti.
Ve skutečnosti je zviditelněna jen dílčí část celkového systému protiraketové obrany a to kvůli tomu, že naráží na smlouvu ABM. Ostatní prvky raketové obrany obdobné důležitosti zůstávají bez povšimnutí.
Například THAAD polní balistická obrana (Theatre High Altitude Area Defense) je téměř podmnožinou systému NMD a používá obdobný typ interceptoru. Vývoj je již v pokročilém stadiu. Proti THAAD však nikdo neprotestuje.

Zamýšlená protiraketová obrana

Podstatné prvky NMD jsou detekce útočné rakety v horké, vzestupné fázi letu infračerveným senzorem umístěným na satelitu, dále sledování letu rakety v balistické výšce (asi 100 km), rozlišení padajícího odhozeného druhého stupně rakety od útočné hlavice, odstartování interceptoru – vynesení prvním stupněm do potřebné výšky, odhození prvního stupně, zničení útočné hlavice kinetickou energií „projektilu“, nazývaného „kill vehicle“.

F Grafické znázornění funkce NMD

F Popis funkce NMD

F Plán rozmístění NMD

F Americké prostředky protiraketové obrany

thaad.jpg (47821 bytes)
Zdroj: US Navy
Dosah protiraketové obrany THAAD resp. NTW v Evropě.
Rakety odpalované z jedné lodi mohou poskytovat bezpečnostní garance všem evropským členům NATO.
Radary však musí být umístěny na více místech ve vzdálenosti asi tisíc kilometrů od místa odpálení rakety.

thaad2.jpg (27236 bytes)
Zdroj: US Navy
Protiraketová obrana NTW v Asii vyžaduje přítomnost dvou lodí.

_________________________________________________________________

Podle čeho se bude rozhodovat president B. Clinton?

 

Má-li být systém instalován k uvedenému datu, musí americký president rozhodnout o jeho zahájení (a financování) v červenci 2000.
Je přitom vázán zákonem (National Missile Defense Act 1999), podle něhož musí instalovat „systém národní raketové obrany jakmile to bude technicky možné, který by byl schopný bránit celé území spojených států proti útoku balistickou raketou“.
V dokumentech najdeme čtyři kriteria pro zamýšlené rozhodnutí:

  1. Analýza rizik a hrozeb.
  2. Technologická proveditelnost7.
  3. Náklady9.
  4. Politické důsledky pro bezpečnostní rovnováhu.

Zatím se zdá, že prvá tři kriteria budou posouzena pozitivně. Podrobný rozbor si zaslouží prognóza politických důsledků a to nejen z hlediska ABM smlouvy, ale obecně z hlediska očekávaného vývoje bezpečnostního prostředí.

_________________________________________________________________

Jaké jsou případné důsledky rozmístění NMD systému pro celosvětovou (evropskou) bezpečnostní rovnováhu?

Důsledky proliferace

Proliferace NBC zbraní mění bezpečnostní situaci. Zvyšuje se riziko při případných operacích v takovém regionu, komplikuje vytváření koalice, podrývá odstrašení založené na konvenční přesile.
Nebezpečí nasazení NBC zbraní proti aliančním (příp. koaličním) silám, nasazení taktických chemických zbraní malého dosahu na bojišti má strategický a taktický dopad na případné operace. Dotýká se nasazení sil, jejich podporu (zásobování) a provádění bojových operací. Například velké koncentrace jednotek a zařízení znamenají větší zranitelnost zbraněmi NBC.
Zároveň se mění politická povaha takového konfliktu, může štěpit jednotu aliance (koalice), vytvoření regionální koalice může být dokonce nemožné (srv. Izrael a další spojence v době války v Golfu, kdy Irák opravdu použil balistické rakety), mění se rovnováha konvenčních sil (resp. přesila konvenčních sil ztrácí na významu).
Na obranu proti takovému nebezpečí je nutné ukázat potenciálnímu nepříteli, že vlastnictví NBC zbraní neznamená politické a vojenské výhody ve srovnání s riziky, která to útočníkovi přináší (hodnoty, které mohou být zničeny v případě použití NBC). Věrohodné odstrašení musí být schopno zahrnout do ochrany i alianční spojence nebo koaliční partnery.
Odstrašení sice zůstává hlavní obranou proti NBC zbraním a musí být zachováno a posilováno. Přesto se ukazuje, že to je nepostačující záruka. V době studené války bylo odstrašení založeno na vysokém stupni racionality, na summitech, odzbrojovacích jednáních, stálý dialog a opatření k odstranění nedorozumění. Ve srovnání se studenou válkou, u „zlotřilých“ států neexistuje vzájemné porozumění a chápání důsledků použití NBC, neexistuje efektivní vzájemná komunikace. Odstrašovací strategie v sobě zahrnuje hlubokou znalost protivníka, jeho hodnot, kultury, politických zvyklostí a vojenských kapacit, to však v mnoha případech nových držitelů NBC zbraní a nosičů neplatí.
Využití kapacity účinné odvety však může narážet na politický postoj případné koalice.
Je zřejmé, že princip odstrašení může selhat a proto je nutné se na takový případ připravit.
Aktivní obrana je založena jednak na systému aktivní obrany proti balistickým střelám a střelám s plochou dráhou letu, jednak na pasivní ochraně – osobní ochraně (BC) a detektorech (C).

_________________________________________________________________

Nebude následný bezpečnostní řád méně stabilní, než je dnes?

 

Argumenty odpůrců

  • NMD bude v roce 2005 po vynaložení enormních nákladů (60 milionů USD) představovat nedokonale otestovaný obranný systém aniž by bylo zcela věrohodně potvrzeno, že nebezpečí, které by se následně objevilo, bude schopno opravdu proniknout obranným systémem. Takové riziko nastane až za několik desetiletí.
  • Účinnost navržené technologie je zatím nejistá.
  • Je třeba hledat alternativní technické možnosti.
  • Je třeba posilovat klasické prostředky bránící proliferaci, posilovat špionážní kapacity, naplánovat odstrašující odvetná opatření.
  • Nevýhodou NMD je, že musí vyvíjet obranný prostředek dříve, bez ohledu na povahu a charakter útočných prostředků. Zadání je příliš obecné.
  1. Zhroutí se systém redukce jaderných sil a ABM. Moskva si uvědomuje, že smluvní systém v současnosti nemá velký strategický význam, ale je to prostředek nátlaku na USA, vychází z předpokladu, že USA chce zároveň zachovat smluvní systém a zároveň chce rozmístit NMD, takže si může klást podmínky. Může vyhrožovat vypovězením dalších smluv (StART) jako odpověď na vypovězení ABM5. Tím se vydírací potenciál ještě zesiluje.
  2. NMD poruší dikci i smysl ABM smlouvy, podkope systém smluv Start 1 a 2 a obnoví nebezpečné závody ve zbrojení. Rusko rozšíří kapacitu svého jaderného potenciálu nebo si vyvine vlastní protiraketovou obranu.

    F ABM a možné varianty kompromisu

  3. Potenciální útočníci se budou snažit opatřit si střely s plochou dráhou letu (cruise missile – např. typ Tomahawk), proti kterým NMD nefunguje.
  4. Potenciální útočníci se pokusí propašovat zbraně hromadného ničení na území cílového státu bez použití balistické rakety.
  5. Potenciální útočníci napřed zaútočí na senzory a radary, tím vyřadí systém NMD a pak mohou ohrozit zamýšlený cíl.
  6. Zlotřilé státy zvýší své úsilí získat takovou kapacitu jaderných střel, aby mohly proniknout americkou obranou. Pokud se jim podaří opatřit si útočné střely dříve, než bude systém dokončen, použijí je neprodleně4.
  7. USA chce tímto způsobem posílit svůj technologický náskok vůči Evropě a celému světu.
  8. Celý problém údajně souvisí s volební kampaní v USA, president B. Clinton chce zabránit přímé konfrontaci s republikánskou většinou v Kongresu a tak posílit volební pozice demokratů.

_________________________________________________________________

Argumenty zastánců6

  1. Válka v Perském zálivu ukázala, že Irácké rakety Scud mohou proniknout aliančním protiraketovým systémem. Proto byly vyvinuty systémy PAC3, THAAD, MEADS. Je nutné dobudovat úplný systém protiraketové obrany.
  2. Rizika napadení jsou pravděpodobná.
  3. Vývoj TMD (Theatre Missile Defense) tak jako tak intensivně pokračuje. Prostředky typu TMD se stanou součástí výzbroje některých států NATO. Vojenské důvody pro ochranu vlastních sil nasazených v poli protiraketovou obranou jsou přesvědčivé (válka v Perském zálivu). NMD znamená pouze rozšíření působnosti takovýchto prostředků.
  4. Taktika věrohodného odstrašení je účinná jen vůči odpovědným partnerům, stejně jako smluvní mechanismy. Nefungují však vůči „zlotřilým“ státům či extremistům.
  5. NMD odradí „zlotřilé“ státy od úsilí opatřovat si nosiče a hlavice.
  6. Spojené státy včetně ambasád a dalších zařízení v zahraničí jsou největším a nejpopulárnějším cílem teroristických útoků.
  7. Jedině s kapacitou NMD je možné věrohodně působit k řešení regionálních konfliktů typu Čečensko, tedy konfliktů v nichž jsou zapojeny státy disponující balistickými raketami. Podobná situace může nastat v Severní Koreji, v Pákistánu apod. Bez NMD je značně zpochybněn potenciál konvenčních sil a schopnost projektovat sílu, kterými NATO disponuje (ohrožení balistickou raketou jako odveta za projekci síly).
  8. Snaha zlotřilých subjektů nedostat se do přímého střetu s konvenční převahou USA může posilovat tendenci použít k nečekanému útoku balistickou raketu.
  9. Přesvědčení „zlotřilých“ států, že NATO stejně nepoužije z politických důvodů jaderné zbraně k odvetě. Principy zadržování (containment) a odstrašování (deterrence), na nichž spočívala rovnováha studené války, přestaly fungovat. Jadrné zbraně po skončení studené války neztratily svůj význam, ačkoli nejsou předmětem soutěžení velmocí, ale naopak se stávají stále více součástí nového bezpečnostního uspořádání. Přibývají státy, které jimi disponují (Indie, Pákistán, Korea). Rovněž sklon k použití sil zesiluje (mj. nová strategická doktrína Ruska).
  10. Rovnováha mezi USA a Ruskem založená na principu vzájemné zranitelnosti a odstrašení je sice přežitkem studené války, ale stejně nebude narušena, protože oba státy disponují řádově tisícovkami jaderných hlavic, zatímco NMD má mít k dispozici pouze 100 interceptorů. To nestačí k odstranění principu vzájemné zranitelnosti ale stačí k odstranění útoku od malých útočníků. Z této charakteristiky také zřetelně vyplývá, že systém není namířen proti Rusku, ale proti „zlotřilým“ státům. Nový bezpečnostní systém v multipolárním světě nebude založen na odstrašení ničivou silou (to fungovalo v bipolárním světě), ale na demotivaci útočníka, protože destruktivní efekt útoku nebude díky dobré obraně ekvivalentní nákladům na útok.
  11. Putin si uvědomuje, že může sice odmítnout revizi ABM a riskovat jednostranné vypovězení smlouvy ze strany USA, riskovat zhroucení smluvního systému a vytvoření konkurenčního prostředí, v němž tak jako tak Rusko nemůže obstát, nebo může přistoupit na kompromis, získat pro sebe řadu výhod a získat pověst strategického rovnocenného věrohodného partnera vůči USA, zachovat si rovnováhu ve strategických útočných silách a dosáhnout podstatných omezení pro NMD.
  12. NMD není v rozporu s konceptem sdílených rizik, na němž spočívá aliance. NMD neznamená odpojení USA od NATO. Naopak znamená vytvoření technických předpokladů pro ochranu území aliančních spojenců pro případ jejich ohrožení (TMD napojená na systém radarů v Evropě) a možnost spolupráce při budování systému.
  13. Globalisace bude rozšiřovat spektrum důvodů pro použití či zneužití balistických střel.

  _________________________________________________________________

Politické důsledky pro bezpečnostní prostředí

 

Podrobné studie analysující změny, které nastanou v důsledku vytvoření protiraketové obrany, doposud nebyly uveřejněny. Budoucí uspořádání spíš vyvolává řadu otázek:

  • Jaké bude postavení Ruska (Rusko přece definitivně ví, že jej západ nepřepadne)? Nepřítel? Partner? Spojenec? Zvláštní vztahy?
  • Uvědomí si Rusko, že také potřebuje mít silné stabilní sousedy? Bude Rusko po čečenské zkušenosti „tolerance Západu vůči násilí“ dál pokoušet západní trpělivost nějakým dalším konfliktem? Pokusí se Rusko o další expanzi (Bělorusko, Ukrajina, Kavkaz?) Dojde k rozšíření Ruska, nebo k rozšíření NATO?
  • Bude Evropa schopna důsledněji trvat na svých základních principech a hodnotách?
  • Překoná Evropská unie svou strukturální krizi? Jak?
  • Podaří se stabilizovat bezpečnostně oblast Pobaltí?
  • Jak se vyvine bezpečnostní situace ve Středomoří?
  • Nedojde k oslabení alianční spolupráce a k „závodům ve zbrojení“ mezi Evropou a Amerikou?
  • Nedojde k asymetrickým závodům ve zbrojení s některými blízkovýchodními státy?
  • Nemůže se zhroutit stávající bezpečnostní systém založený na OSN?
  • Bude mezinárodní systém založen na principu: Nemůžete dělat vše, co chcete, ale světový řád vám také nemůže zakázat vše, co by chtěl. Budou existovat jistá omezení, ale ta nebudou vytvářet postačující rámec.
  • Sníží se význam NBC zbraní ve prospěch sofistikovaných konvenčních zbraní.

 

 

Zbývá zodpovědět nejzásadnější otázku: Bude svět stabilnější a bezpečnější díky investicím do protiraketové obrany?
Podle uvedených informací je odpověď zřejmá: ano, a s rostoucím časem budou důvody stále přesvědčivější.
Česká republika musí racionálně zvážit možnosti jak zajistit svou bezpečnost na základě spolupráce s aliančními partnery.
Nabídka umístit radary (nikoliv rakety) ve strategické centrální části kontinentu by byla přiměřeným vkladem ČR do společné alianční obrany.

 

_________________________________________________________________

pozadi.jpg (40160 bytes)
Zdroj: US Navy
Test odpálení rakety z křižníku USS Bunker Hill

_________________________________________________________________

Poznámky:

 

1. Subjekty disponující příslušnou technikou: state, substate, nonstate, individuals. ZPĚT
2. Tento údaj známe i z jiných zdrojů. Pozoruhodné je, že poslední představy o dalším rozšíření EU směřují také za toto datum. ZPĚT
3. Střely krátkého doletu do 1000 km, střely středního doletu od 1000 do 3000 km, střely dalekého doletu od 3000 do 10 000 km. ZPĚT
4. Tím se ale přiznává věrohodnost uváděným rizikům. ZPĚT
5. Generál Anatolij Kvašin: „Rusko přijme příslušná protiopatření, která zvýší účinnost našich strategických sil.“ Anatolij Anatov, ruský zástupce při OSN: „Pokud zkolabuje smlouva ABM, všechny výsledky, kterých bylo dosaženo při omezování a redukci jaderných zbraní budou odloženy.“ ZPĚT
6. V USA podporuje instalaci NMD 58% občanů. ZPĚT
7. O technické proveditelnosti do jisté míry rozhodne test plánovaný na 26. 6. 2000. ZPĚT
8. Za hazardní je nutno považovat dosavadní praxi, kdy se riziko konstatuje, ale zároveň bagatelizuje a nejsou učiněna patřičná opatření. Rizika, která neumíme vyřešit vlastními silami musíme beze zbytku řešit jednotlivými bilaterálními smlouvami či aliančními rozhodnutími. ZPĚT
9. Odhad nákladů na NMD je 60 miliard USD, tj. 23,6% vojenských protiraketových investic USA. ZPĚT
10. Na světě je v rukou různých držitelů řádově několik desítek tisíc nosičů schopných nést hlavice s jadrnou náloží. Nikdo nemůže zaručit, že omylem či v důsledku nezodpovědného rozhodnutí některého politika či v důsledku teroristické činnosti nebude některá z nich odpálena. Takové riziko se bagatelizuje jako téměř neexistující.
Pro srovnání: jaderných elektráren je celkem několik málo stovek, všechny jsou pod přísným mezinárodním dohledem a jejich zabezpečovací systémy jsou několikanásobně zálohovány. Pravidelně se testují. Přesto jsou rizika spojená s jadernou energetikou považována za natolik podstatná, že proti nim neustále povstávají bojovníci nejrůznějšího druhu.
Chceme-li být ve svých úvahách konzistentní, musíme porovnávat rizika podle pravděpodobnosti, že se uplatní. Riziko napadení balistickou raketou je řádově větší, než nebezpečná havárie jaderné elektrárny.
ZPĚT

 

_________________________________________________________________

cruiser.jpg (55567 bytes)
Křižník s naváděnými raketovými střelami

_________________________________________________________________