Baron Šimon Jiří Sina se narodil 15. srpna 1810 ve Vídni, kde také vystudoval na univerzitě filozofii, historii a ekonomii. Roku 1835 převzal po svém otci vedení firmy Sina, ale svěřil ji do rukou svého strýce a obrátil pozornost ke svému pozemkovému vlastnictví, v rámci něhož provedl mnoho hospodářských reforem. Sina patřil do nejvyšších podnikatelských a společenských kruhů ve Vídni, byl členem uherského sněmu a známým mecenášem a filantropem. Za podporu vědy a financování Národní observatoře v Aténách, kterou založil jeho otec, byl po Sinovi dokonce pojmenován kráter „Sinas“ v Moři klidu na Měsíci. Jeho manželkou byla kněžna Ifigenie Ghika de Desanfalva. Měli syna Jiřího, který záhy zemřel, a dcery Anastázii, Irenu, Helenu a Ifigenii. Svým dcerám vybral budoucí chotě a ti většinou zděděný majetek promrhali.

Ohromný majetkový konglomerát sinovských velkostatků po celé habsburské monarchii zůstával pohromadě a byl spravován z vídeňského ústředí až do smrti Šimona Jiřího Siny ve Vídni 15. dubna 1876. Jeho smrtí vymřela rodina Sinů po mužské linii a majetkový komplex byl následně rozdělen mezi jeho čtyři dcery provdané do významných evropských aristokratických rodů. Největší část získala Helena, provdaná za významného řeckého knížete Gregora Ypsilantiho. Jelikož byla pověstnou marnotratnicí, na přelomu 19. a 20. století byla většina původního majetku Sinů rozprodána v dražbě.

Rodový znak Sinů tvořil zlato-červeně polcený štít s vydutým modrým hrotem (klínem) uprostřed, v němž z moře vystupuje rozštěpená skála a nad ní je doprava obrácený stříbrný měsíc. V pravé zlaté půli štítu je černá orlice na dělicí čáře, v levé červené půli je zlatý lev ve skoku držící v předních tlapách tři stříbrné stonky bavlníku. Klenotem jsou tři korunované přilby: s černou dvouhlavou orlicí, se třemi stříbrno-červeno-stříbrnými pavími pery a se zlatým vyskakujícím lvem, který drží v přední tlapě tureckou šavli. Rodové heslo „Servare intaminatum“ (tj. sloužit nezištně, bezúhonně).

Milý Dr. Boučku!

Kromě své spokojenosti odesílám Vám 200 zl., svůj dobrovolný příspěvek pro rok 1848. Doufám, že budeme ještě dlouho živi, abych Vám mohl vzkazovati svou spokojenost nad Vašimi výtečnými výkony a posílati svůj honorář. Pište vždy prostřednictvím p. Růžičky, jaké nemoci u Vás panují a zdaž myslíte, že k nám přijde cholera. Jsou již u Vás nějaké předzvěsti? Co dělá Vaše stará teta? Chudák musí mnoho vytrpěti. Pozdravujte Svého tchána. Já Vás milý Dr. Boučku mnohokráte pozdravuji a zůstávám Vaším protektorem

Šimon, svobodný pán ze Siny