Matěj Rössler 

* 1754 † 29.(20.) 8.1829

 

Matěj Rössler, spis. pomol. (*1754 v Bykáni u Kut. Hory † 20. srpna 1829 v Poděbradech). Po studiích gymnasiálních, filosofických a theologických v Praze vysvěcen na kněze, načež byl katechetou v Brandýse nad Labem, r. 1788 děkanem v Jaroměři a v Poděbradech. Vedle správy duchovní zabýval se pěstováním ovocných stromků, v čemž tak vynikl, že znám byl jako výborný štěpař i za hranicemi. Rössler založil při svých děkanstvích ovocné školky, v nichž pěstoval nejlepší druhy stromků ovocných, jeho přičiněním založen r. 1820 český »Spolek štěpařský«, jemuž daroval 777 rozličných druhů stromkův ovocných. Napsal Pomona bohemica (ve Schrnidtově Sammlung physikalisch-okonomischer Aufsätze na r. 1795) a Systematisches Verzeichniss aller in den Baumsclullen der Podiebrader Dechantei cultivirten Obstsorten (1798). (Ottův slovník naučný)  

 

lfancy3.gif (583 bytes)

 

Narodil se v roce 1754 snad v Bykáni u Kutné Hory, jiné prameny uvádí, že přesné místo není známo, ale byla to některá obec na Kutnohorsku (Úmonín nebo Jindice nebo Křesetice). Jeho otec pracoval jako zahradník na zámku v Úmoníně. Matěj Rössler studoval na jezuitské koleji v Kutné Hoře a po zrušení řádu pak filozofii a teologii v Praze. Po vysvěcení 21. prosince 1777 začal působit jako kaplan a katecheta v Poděbradech. Poté byl farář v obci Chleby, později v Brandýse nad Labem, v roce 1786 se stal děkanem v Jaroměři, v roce 1795 se vrátil jako děkan do Poděbrad, kde působil až do své smrti v roce 1829. Vedle duchovní činnosti se intenzivně věnoval ovocnářství a šlechtitelství.
Šlechtitelství a ovocnářství se věnoval již dříve na předchozích farách, nejvíce ovšem během svého druhého působení v Poděbradech. Zde založil velkou ovocnou zahradu, nazvanou „Sans pareil" (francouzsky „Jedinečná"). Ta obsahovala kolem 70 000 stromků a asi 2000 odrůd (jabloní, hrušní, třešní, švestek), nejvíce v tehdejší Evropě. Zahrada se nacházela na východní straně Poděbrad, nedaleko dnešního golfového hřiště (pro místo, kde se rozkládala, se dodnes občas používá pomístní název Sanspareil).

Byl v kontaktu s mnoha zahradnickými společnostmi, pěstiteli a pomology z celé Evropy. Zahraniční odrůdy z Anglie, Francie, Holandska a Německa přešlechťoval na místní podmínky. Některé odrůdy se udržely až do současnosti, například Parména zlatá nebo Dielova máslovka. Mnoho dalších odrůd vyšlechtil sám, jako vlastenec je pojmenovával jmény českých historických osobností (např. Hruška Krále Jiřího). Proslul také pěstováním ovocných stromků v květináčích a jiných nádobách. Především jeho zásluhou byl roku 1820 založen český „Spolek štěpařský".

Jeho dílo je zachováno zejména v odborné publikaci Pomona Bohemica (podle některých je jejím autorem, podle jiných je autorem Emanuel Hellich, který také nakreslil přes dvě stovky ilustrací ovoce, které Rössler vyšlechtil. Jeho originální kresby ovocných odrůd a korespondence jsou uloženy v poděbradském Polabském muzeu.

Na jeho počest byla 27. září 1965 odhalena pamětní deska a busta na fasádě památkově chráněné budovy děkanství v Poděbradech (Palackého 72). Pamětní deska obsahuje následující text: „V tomto domě žil v letech 1795–1829 P. Matěj Rössler, zakladatel českého ovocnictví. Věnují ovocnáři a zahrádkaří ČSR."

 

lfancy3.gif (583 bytes)

 

Pater Matěj Rössler *1754 †1829 děkan (vysvěcen 21.12.1777, 1795 nastoupil na poděbradské faře, smiřoval rozmíšky mezi katolíky a protestanty, † 29.8.1829), jako šlechtitel a ovocnář ve školce vybudované na vlastní náklady vyšlechtil 2000 druhů ovocných stromů: 502 odrůd jabloní, 300 odrůd hrušní, 153 odrůd třešní, 86 odrůd švestek, celkem 70 000 stromků), jehož pamětní deska je na proboštství v Poděbradech.

Syn zahradníka z Kutnohorska, 1777 vysvěcen v Poděbradech, potom působil v Chlebech, Brandýse a Jaroměři, potom od r. 1795 opět v Poděbradech děkanem.

 

lfancy3.gif (583 bytes)

 

V Poděbradech v polovině 18. století děkan Matěj Rössler († 1829) založil velkou ovocnou zahradu, zvanou „Sans pareil" (francouzsky „Jedinečná"). Do ní shromáždil velký počet ovocných odrůd (2000), jejichž sortiment byl největší v tehdejší Evropě. Na každou z nich ovšem neměl v sadu dostatek místa, takže na jednu podložku narouboval vždy několik odrůd. Rössler byl v kontaktu s mnoha evropskými pomology a rozesílal jim stromky, které se svými pomocníky vypěstoval. Zdarma rozdával dobré odrůdy v širokém okolí Poděbrad, a tak se zasloužil o povznesení ovocnářství v celém Polabí. Roku 1795 vydal spis „Pomona bohemica", který obsahuje seznam jeho výpěstků.

 

lfancy3.gif (583 bytes)

 

Matěj Rössler - pokrokový kněz a slavný ovocnář

Jan Řehounek
 

Dnes už, bohužel, ani mnozí ovocnáři nevědí, že tento pokrokový kněz, který většinu života strávil v Poděbradech, se nesmazatelně zapsal mezi světově uznávané šlechtitele ovocných stromů. Stejně tak poděbradští občané a návštěvníci a lázeňští hosté nemají potuchy, proč se jednomu místu na okraji Poděbrad, nedaleko známého golfového hřiště, říká Sanspareil.

Matěj Rössler (* 1754, + 29. srpna 1829), kněz, ovocnář. Místo jeho narození neznáme. Uvádí se Úmonín, Jindice u Kutné Hory nebo Křesetice. Studoval na jezuitské koleji v Kutné Hoře a po zrušení řádu v Praze i filosofii. Svoji kněžskou dráhu začal po vysvěcení 21. prosince 1777 jako kaplan a katecheta v Poděbradech. Odtud byl přeložen jako farář do Chleb. Později odešel do Brandýsa nad Labem, v roce 1786 se stal děkanem v Jaroměři a odtud se vrátil v roce 1795 jako děkan do Poděbrad.


V té době ještě občas docházelo k rozmíškám mezi katolíky a protestanty a děkan Rössler dovedl obratně uklidnit obě strany.
Především se ale proslavil svojí láskou k ovocným stromům. Ve školce, kterou vybudoval na vlastní náklady, shromáždil kolekci 502 odrůd jabloní, 300 odrůd hrušní, 153 odrůd třešní a 86 odrůd švestek, což byl největší sortiment ovocných odrůd v Evropě. Dohromady to bylo na 70 000 stromků. Na východní straně Poděbrad založil velký sad zvaný Sans Pareil, kam přesazoval svoje výpěstky.


Přestože v sadu pracovalo osm jeho pomocníků, on sám vedl záznamy o každém stromu a keři. Byl v kontaktu s mnoha zahradnickými společnostmi i s pěstiteli ze zahraničí. Rostly tu nejlepší odrůdy z Anglie, Francie, Holandska a Německa, které přešlechťoval na naše podmínky a jež se v českém sortimentu mnohde udržely až do současnosti, například Parména zlatá nebo Dielova máslovka. Sám vyšlechtil mnoho nových odrůd ovoce. Jako vlastenec pojmenovával své výpěstky jmény českých historických osobností (např. Hruška Krále Jiřího, Reneta Kostky z Postupic aj.). Byl duší štěpařského spolku v Praze (po jeho smrti se spolek rozpadl).


Proslulý byl také pěstováním ovocných stromků v květináčích a jiných nádobách. Tuto metodu zavedl do ovocnářství jeho přítel, nejvýznamnější pomolog té doby dr. Friedrich Diel. Rösslerovi nahrazovaly stromky v květináčích květiny za okny jeho domu a v jejich pěstování byl neobyčejně úspěšný.

Děkan Rössler byl velký lidumil. Rozdal spoustu svých stromečků, poděloval chudé ovocem, ale rozdal jim, bez rozdílu náboženství, i mnoho finančních prostředků. V roce 1805, kdy byla velká bída a hlad, rozdal chudým peníze i úrodu a ještě si k tomu účelu vypůjčil dva tisíce zlatých.
Byl velmi společenský, miloval hudbu a zpěv, zakládal soubory komorní hudby, pro mládež pořádal na faře plesy.


I jako pedagog byl výborný a velmi progresivní. Ačkoliv ruční práce, jako povinný předmět, byly zaváděny na venkovských školách až po roce 1879, Rössler učil, kromě náboženství, na poděbradské škole chlapce štěpovat, pracovat na zahradě, včelařit, ale také hrát na hudební nástroje a zpívat. Do svého „cirkuláře“ si zapsal: “Mimo přípravy má vzíti učitel do školy veselou mysl, odhlídnouti na odplatu, která ho čeká v nebi. Děti do školy vábí čistota, k tomu dopomáhá učitel, když sám ne v kamizole bez kabátu, ale řádně ustrojen ve škole se nachází, fajfky ani tabáku dokonce do školy nepatří.“

Za působení děkana Rösslera byly přestavěny hospodářské budovy při poděbradské faře, neboť vedl poměrně velké hospodářství. V roce 1818, když se zřítila stará dřevěná, velmi sešlá zvonice, nechal k západní straně kostela přistavět vysokou zděnou kostelní věž s hodinami.


Devět let před smrtí prodal Matěj Rössler svůj Sanspareil prodal manželům Pekovým za 800 zlatých. Neměl už sílu ani peníze na udržování tak velkého sadu a školky. Ale pracoval v něm až do smrti, to si vymínil v kupní smlouvě. Noví majitelé pak prodali matečné stromy a mladé stromky pomologickému odboru c.k. vlastenecko-hospodářské společnosti, který jimi osázel pozemek za pražskou Žitnou branou. Tam rostly a rodily ovoce, časem se však o ně lidé přestali starat, a nakonec byly v roce 1840 vykáceny. Matěj Rössler se toho na štěstí nedočkal, zemřel 29. srpna 1829 v Poděbradech.

Zakladateli českého ovocnářství byla 27. září 1965 odhalena pamětní deska a busta na budově poděbradského děkanství.


Jeho originální kresby ovocných odrůd a bohatá korespondence jsou uloženy v poděbradském muzeu. O uchování odkazu Matěje Rösslera se postaral Emanuel Hellich, autor odborné publikace Pomona Bohemica, který věrně namaloval přes dvě stovky druhů Rösslerem vyšlechtěného ovoce.

 

lfancy3.gif (583 bytes)

 

„Pomona Bohemica“ was another important publication for the recognition of varieties sortiment, it was written in 1795 by Matěj Rössler (1754 - 1829, who was dean in Poděbrady. In his position of rector in Poděbrad, where he worked 35 years he established a large fruit garden „Sanspareil“ where 2000 fruit varieties were gathered. He knew his contemporaneous principal European fruit growing specialists such as Diel, Earl Canal, Büttner and others. He was also the co-founder of „The Pomological Society in the Czech Kingdom“ (1830). He was also meritorious for his deeper work on his contemporary available sortiment and he consequently became the first person whose gathering and studies of varieties was considered as very important for the ulterior development of fruit growing. He recapitulated his notes and studies in a book called „Systematisches Verzeichnis aller in der Baumschulen der Podiebrader Dechantei cultivierter Obstsorten“ published in 1798. It´s necessary to highlight Rössler´s work on the studies of Czech original varieties, on fruit growing public education and on his aspiration to fruit growing´s progress.
Řezníček Vojtěch, Salaš Petr, Lužný Jan, History of the Czech fruit breeding and growing, Mendel University of Agriculture and Forestry Brno, Faculty of Horticulture Lednice, Czech Republic

 

lfancy1.gif (1168 bytes)

Zpět na osobnosti

Zpět na hlavní stránku