Spořitelna královského hlavního města Prahy
Městská spořitelna pražská
(dnes Česká spořitelna)
v Rytířské ulici 29 v Praze
arch. Antonín Wiehl, arch. Osvald Polívka
Monumentální novostavba vznikla na místě, kde již od 14. století stávaly soukenické kotce. Ty měly podobu baziliky s příčnou lodí, která sloužila jako průchod na druhou stranu prostranství. V roce 1737 upravilo město budovu tržnice na divadlo, ve kterém se hrálo do roku 1782. V roce 1890 bylo rozhodnuto využít prostor bývalých kotců jinak a byla vypsána soutěž na vybudování Městské spořitelny pražské. Soutěž vyhrál Antonín Wiehl ve spolupráci s O. Polívkou. Rozsáhlá stavba je doplněna bohatou sochařskou a štukovou výzdobou a řadou umělecko-řemeslných detailů. Dostavbu 3. patra realizoval v roce 1931 O. Polívka . Od roku 1953 sloužila budova Muzeu revolučního hnutí (Leninovu muzeu). V roce 1992 byla budova znovu upravena pro účely banky. Městská spořitelna má na průčelí cípkové náplně (14 allegorií umění a uměleckého průmyslu a 14 alleg. průmyslu a živností) v 1. patře a všecku ornamentální výzdobu; vše v kameně, a bronzový kandelábr ve vestibulu. (Dušek) |
|
Spořitelna královského hlavního města Prahy 1892-1894
|
|
|
Interierové kandelábry
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
28 alegorií
orba
medailony
cípové figurální výplně 1.p
svorníky v přízemí
|
|
|
Ludvík Wurzel
|
Ludvík Wurzel
|
Ludvík Wurzel
Zpět na Některé práce Bohuslava Schnircha