Josef Jan Frič (12. března 1861 Paříž – 10. září 1945 Praha[1]) byl český průmyslník a zakladatel Ondřejovské hvězdárny. Byl synem básníka a revolucionáře Josefa Václava Friče. S matkou Annou, rozenou Kavalírovu, dcerou zakladatele sázavské sklárny, bratrem Janem a sestrou Boženou se vrátili roku 1870 z Paříže do Čech, otec se vrátil až roku 1880. Bydleli v přízemním bytě domu strýce Antonína Kavalíra v Krakovské ulici.[2] Josef studoval zoologii a paleontologii. Hrál velmi dobře na housle a v roce 1938 založil spolek amatérských hudebníků Heroldův klub, který pracuje dodnes. Stal se i jeho prvním předsedou.

Se svým bratrem Janem Ludvíkem Fričem založil v roce 1883 dílnu pro přesnou mechaniku, kde vyráběli velmi kvalitní optické přístroje – např. bareoskop pro určení hustoty cukerných šťáv nebo polarimetr pro stanovení cukernatosti. Přístroj sestrojili spolu s cukrovarníkem a vynálezcem Janem Vincencem Divišem v roce 1892, v roce 1908 pak uvedli zdokonalený model. Tento přístroj byl začátkem 20. století v USA přijat jako úřední normál. Vyráběli také geodetické přístroje – především triangulační teodolity. Spolu se připravovali na stavbu hvězdárny.

V roce 1896 se oženil[3] s Marií Fedrovou, dcerou majitele dolů v Královicích.

Po předčasné bratrově smrti v roce 1897 zakoupil 21. ledna 1898 pozemek na vrchu Manda nad Ondřejovem (na bratrovu paměť si jej přejmenoval na Žalov). Za peníze, které získal z dědictví, zde začal budovat hvězdárnu. Využíval přitom své zkušenosti z výroby optických přístrojů a konstruoval unikátní dalekohledy. První pozorování zde uskutečnil 1. května 1906 s Františkem Nušlem. Hvězdy tehdy pozorovali tzv. cirkumzenitálem, což je přístroj sloužící především k přesnému určení okamžiku průchodu hvězdy určitým místem na obloze (tehdy se tímto způsobem daly nejpřesněji určit zeměpisné souřadnice daného místa).

František Nušl se pak stal ředitelem této Fričovy hvězdárny. Spolu hvězdárnu rozšířili, vybudoval západní a centrální kopuli (architekt Josef Fanta) a další pozorovací místa. Dbal však i na okolí budov a kromě parkových úprav zde vytvořil arboretum s vzácnými dřevinami.

V roce 1928 daroval Ondřejovskou hvězdárnu Československému státu s podmínkou, že bude sloužit astronomické výuce na Karlově univerzitě. Jeho firma na výrobu přesných optických přístrojů však fungovala dál, přežila i jeho smrt v roce 1945. Nepřežila však již komunistické znárodňování, kdy byla v roce 1950 začleněna do národního podniku Metra a její program výroby optických přístrojů byl zrušen.

Josef Jan Frič byl původně pohřben v rodinném hrobě na Olšanských hřbitovech v Praze, ale byl převezen a nyní odpočívá na Vyšehradském hřbitově.

Narodil se jako Josef Alexandr Frič v Paříži. Důvodem bylo, že jeho otec byl za své protirakouské názory donucen emigrovat do Francie. Do Prahy se spolu s matkou a sourozenci přestěhoval roku 1867, otec se mohl vrátit až o třináct let později.

Měl blízký vztah se svým bratrem Janem, společně navštěvovali gymnázium a později studovali přírodní vědy. Také je spojoval zájem o astronomii, ke které je přivedl Janův kmotr, básník a spisovatel Jan Neruda.

Roku 1883 bratři Fričovi založili mechanicko-optickou dílnu, kde vyráběli různé přístroje. Firma dobře prosperovala, vydělávala dostatek peněz a bratři začali uvažovat o tom, že by si postavili vlastní hvězdárnu. Do jejich plánů však zasáhla nečekaná událost. Jan dostal akutní zánět slepého střeva a 21. ledna 1897 zemřel.

Josef tím byl zdrcen a slíbil, že společný sen dokončí sám. Přijal jméno svého bratra a začal se psát jako Josef Jan Frič. Přesně rok po smrti Jana zakoupil pozemek u obce Ondřejov a roku 1905 začal se stavbou hvězdárny. Jako první zde vznikla pracovna, aby měli astronomové potřebné zázemí a domeček s odklopnou střechou, kam byl umístěn cirkumzenitál. Jednalo se o speciální dalekohled, který se používal zejména pro určování zeměpisných souřadnic.

Tímto přístrojem se uskutečnilo i první odborné pozorování v Ondřejově. Bylo to 1. srpna 1906, když se u něj sešli Josef Frič, František Nušl a čtyři další osoby.

V areálu hvězdárny postupně přibývaly další stavby. Byly mezi nimi například další domky se sklápěcími střechami pro různé druhy dalekohledů nebo sloužící pro pozorování meteorů. Kopule hvězdárny pro větší přístroje byly postaveny v letech 1910 až 1914. Dalekohledy, které byly do nich instalovány, v některých případech slouží dodnes. Roku 1913 byla na hvězdárně zřízena první radiová stanice v Čechách. Rozvoj observatoře zbrzdila první světová válka a zcela dokončena mohla být až poté, co roku 1918 skončila.

Hvězdárnu nejprve používal pouze Frič s několika spolupracovníky. V roce 1928, když Československo slavilo desáté výročí vzniku, se ji rozhodl věnovat Karlově univerzitě. Jedinou jeho podmínkou bylo, že zůstane českým vědeckým ústavem.

Frič se i dále věnoval jemné mechanice a jeho firma vyráběla celou škálu přístrojů, které našly uplatnění například v geodézii, strojírenství, lékařství nebo letectví.

Jeho životní příběh se uzavřel roku 1945 ve věku 84 let.