Pečlivé studium historie se jeví též v novelistice Bohumila Jandy (1831-1875), úředníka zemského výboru v Praze, který podle svého rodiště v Pátku nad Cidlinou užíval pseudonymu Cidlinský. Vedle epické básně Jan Talafús z Ostrova (1864), jejímž dějištěm jsou severní Uhry a obsahem osudy známého válečníka doby pohusitké, napsal působivou povídkovou trilogii z dějin rodu poděbradského v třetím desetiletí století 15. (Pod Vyšehradem 1868, Anna Městecká 1870, Boček 1871).
(Podle Pavel Váša a Dr. Alois Gregor, Katechismus dějin české literatury)

Bohumil Janda Cidlinský (vlastním jménem Bohumil Janda) byl český básník, romanopisec a překladatel. Vystudoval gymnázium a práva v Praze. Záhy se začal věnovat literární a překladatelské činnosti. Některá svá díla podepisoval iniciálami B. J. C. nebo pseudonymem V. Lánský. Překládal z polštiny, ruštiny a francouzštiny. Psal básně a historické novely, které vycházely v Pražských novinách, Obrazech ze života a Zlatý klasech. Přispíval i do almanachu Máj.

Je otcem Jiřího Jandy, zakladatele a prvního ředitele pražské zoologické zahrady.

Ve svých dílech Janda zpracovával hlavně téma husitství, které chápal jako národnostní zápas, ale přitom vycházel z Palackého. Jeho pohled na skutečnost byl většinou kriticko-realistický.

Jaroslav (1857) – obraz ze 40. let 19. století
Jan Talafús z Ostrova (1864) – obraz z poloviny 15. století
Pod Vyšehradem, Anna Městecká, Boček (1869–1871) – třídílný románový cyklus z husitských válek
Rosenberg (1872) – dramatický žert
sebrané básně (Ze světa, Ze srdce) vyšly v roce 1873